Daniel Kvasnička

Farář v Novém kostele Církve bratrské v Litomyšli
Původní profesí fotograf a grafik. Po nucených stážích v chemičce a v technických službách pracoval jako duchovní v Děčíně, Náchodě a v Říčanech. V Náchodě byl šéfredaktorem městského zpravodaje, 2007 v Říčanech založil Zápraží, časopis pro obyvatele kraje na východ od Prahy, založil MAS Říčansko, kde byl předsedou správní rady. Byl předsedou správní rady Olivovy dětské léčebny a Léčebného a rehabilitačního střediska Chvaly. Spolupracoval s Českou televizí a Hospodářskými novinami. Bloguje pro Respekt a pro svou doménu www.nabeton.info
Přednáška: Křesťanská civilizace! Skutečně?
V obecné debatě se nově hovoří o evropských kořenech. Není to tak velké překvapení. Prohloubení náboženskosti se dalo čekat a projevuje se jak v zájmu o posvátno, tak v zájmu o tradici a památky. Je třeba se nově ptát: "Jakou roli má mít toto téma ve vzdělávání?"
Vzdělávací systém po roce 1989 přistoupil k tomuto tématu osvícensky a liberálně. Panický strach z manipulace mladých vede k tomu, že jsou pedagogové na svých učilištích různého stupně vzděláváni v religionistice a mají hlubší či mělký povšechný přehled a tečka. Více se nesluší a do školy nepatří. Průzkumy říkají, že výsledkem tohoto hyperkorektního přístupu je spíše k zájem o podivné formy spirituality a okultních kultů. Kde je znalost hebrejských, řeckých a antických kořenů evropské křesťanské civilizace?
Právě v Litomyšli se se musíme ptát, zda dosavadní způsob odpovídá potřebám dnešní doby. Litomyšl je naplněná tradicí starých řeholí, památkou bratrské školy a piaristického vzdělávání. V Litomyšli jsou unikátní vztahy mezi křesťany různého vyznání. Pojďme hledat cestu, jak umožnit ve školách setkání s tím, kdo nejen ví, ale i věří. A tedy má co dát a může inspirovat.